Jak jsou milé tvé příbytky, Hospodine zástupů! (Ž 84,2)
Většina z nás touží bydlet v útulném prostředí. Zvláště ženy mají dar vytvářet „rodinné hnízdo“. Ale i děti a muže ovlivňuje prostředí, ve kterém žijí, odpočívají i pracují. O letnicích jsem hovořil o panu faráři Ondráčkovi, který byl tahounem stavby nového kostela v Břeclavi. Miloval květiny – bylo to i jeho původní povolání – a velmi dbal na výzdobu kostela, ale třeba i květiny snoubenců při svatbách atp. Sám také květiny pěstoval.
Myslím, že prostředí, ve kterém žijeme, ovlivňuje nás, ale zároveň v tom, jak my ovlivňujeme prostředí kolem nás, se zrcadlí naše nitro. Vypovídá to o našem vztahu k přírodě, našemu městu, naší rodině, ale třeba i církevnímu společenství, ve kterém žijeme. K druhým lidem. Jedno ovlivňuje druhé, ale základní povolání každého člověka je obdělávat a střežit to, co nám Bůh svěřil, takže není možné se vymlouvat na špatné prostředí, které jsme zdědili nebo ve kterém jsme vyrostli.
Dokud nám Pán Bůh dává nově se ráno probudit, máme příležitost budovat svůj vztah s Bohem i s bližními a „obdělávat a střežit“.
V sobotu 10/9 máme jedinečnou příležitost ovlivnit prostředí, ve kterém se scházíme ke slavení Boha. K naslouchání Jeho slovu a vzdávání díků za to, jak jedná v našich životech. Možná naše fara a okolí nepotřebuje jenom úklid, ale i nějaké zásadnější změny a na to jedna sobota nestačí. Někde ale začít musíme. A neomezit to pouze na jeden den v roce.
Bůh vám žehnej pokojem.