Milí sourozenci,
mám teď čas více číst. Jsem za to rád. Přečetl jsem knihu „A přesto říci životu ano” od Viktora Frankla. On jako právě vystudovaný psychiatr se ocitl v roce 1942 v koncentračním táboře. Pozoroval z pohledu člověka zajímajícího se o lidi a lidskou duši, jak reagují lidé na vyhrocenou situaci. Jak reagují na krizi. Díky Bohu válku přežil a napsal o tom právě tu knihu, co jsem dočetl. Je to moc zajímavé čtení. Ze svých pozorování dal dohromady nový přístup v psychoterapii. To vše mu odhalili lidé v krizové situaci.
Každá krize něco odhalí. Zatřese námi a my vidíme, co jsme předtím neviděli. Posvítí na náš stav. Z dnešní zvláštní situace se můžeme také mnohé dovědět. Pro mne je zřejmé, že současná krize odhaluje krizi rodiny. Rodinu Bůh stvořil jako jednotku pro prostředí lásky a bezpečí. Když jsme dnes nuceni být více spolu jako rodina, mělo by to znamenat být více v lásce a bezpečí. Mělo by to znamenat, že táta, kněz rodiny, bude dělat to, co má. Na co dříve říkal, že nemá čas. Čas, kdy jsme nuceni být zavřeni doma, nám ukazuje, jaký je náš pravý stav. Jak na tom v nastavení rodin vlastně jsme. Každá krize je i příležitost věci měnit. Bouchnout do stolu a něco začít dělat jinak. Modlím se, abychom byli dobrými žáky a krizi využili jako Viktor Frankl k dobrému pozorování. Bůh je vynálezcem rodiny. On jako nejlepší Otec nám odpouští a dává nám nový začátek. Modlete se, abyste viděli, co je u vás nastavené špatně. Modlete se za to, abyste věděli, co vy osobně můžete změnit a čím můžete být nápomocí změně i pro druhé.