Milí sourozenci,
dnes večer je odložená farní konference. Budeme se ohlížet skrze zprávy a diskuzi nad nimi nad uplynulým rokem. Protože už máme půl roku za námi, je to trochu zvláštní. Vlastně máme možnost se zastavit uprostřed období a vidět věci s naší karanténní zkušeností. Můžeme si například říci, jak se nám daří naplňovat vizi návratu k poctivému křesťanství. Už můžeme trochu bilancovat. Také se podíváme na rozpočet a budeme se bavit o financích.
Důležitou částí budou volby. Po čtyřech letech volíme nové staršovstvo a složení výborů. Staršovstvo je služba často nevděčná. Na toho, kdo je v čele, se sype popel, když se nedaří, a chválíme Pána, když se daří. Já bych chtěl moc poděkovat stávajícím starším za jejich nasazení pro společné dílo. Je mi potěšením, že všichni současní starší souhlasí s pokračováním v této náročné službě. Mrzí mě, že se nenašel nikdo, kdo by naše řady rozšířil.
Nedávno mě oslovil Žalm 136. Je to Žalm, kde se vyznává, že Bůh je dobrý a hoden chvály a že koná velké divy. Každý verš je doplněn dovětkem: Jeho milosrdenství je věčné. Takto je převyprávěná stručně historie Izraele a pokaždé je vyznáno: Jeho milosrdenství je věčné. Jinými slovy: Jeho láska stále trvá a v každém okamžiku to můžeme vyznat a někdy i zahlédnout. Věřím, že i o našem sboru můžeme vyznat, že Hospodin koná velké divy a jeho láska stále trvá. Prožili jsme karanténu. Jeho láska trvá stále. Je sucho. Jeho láska trvá stále. Prší, když máme naplánovaný program. Jeho láska trvá stále. Řešíme těžké věci. Jeho láska trvá stále. Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý. Jeho milosrdenství je věčné.
Milan Mrázek