Milí sourozenci,
velmi mě oslovilo kázání v neděli, že apoštol Pavel se nedíval na okolnosti, ale využíval téměř každé okolnosti ke svědectví. Mám tendenci svádět vinu na okolnosti. Často za tím stojí moje neochota a pohodlnost. V knize Přísloví čteme: Lenoch říká: „Venku je lev! Na náměstí by mě zadávil.“ Jde o to, jestli hledáme, jak by něco šlo udělat, nebo hledáme výmluvy. Pavel by si mohl říci: „Jsem ve vězení, už nemohu na misijní cesty.” A měl by určitě pravdu. Ale on věděl, že okolnosti ho nemohou zastavit, protože Boží slovo není spoutáno. A tak i navzdory poutům vydává svědectví, slouží bratřím a zachraňuje lodníky.
My máme hodně možností vydávat svědectví. Máme hodně možností, jak sloužit. Akorát se často cítíme okolnostmi zatlačeni do kouta. Chybí nám to či ono. Můžeme si připadat málo zralí, chybí nám čas nebo jiné prostředky. Může za tím být, že se nám nechce nebo máme strach. Nebo se jen vymlouváme na strach jako lenoch se lvem. Kdybychom opravdu věřili, že lidé jdou do pekla, tak bychom je varovali, ne?
Milan Mrázek